Berete doplňky a nic necítíte? Znamená to, že nefungují?

„Nic necítím.“ Znamená to, že doplněk nefunguje?

Je to jedna z nejčastějších chyb při hodnocení doplňků stravy. Vezmeme kapsli a očekáváme, že budeme schopni její účinek sami rozpoznat. U mnoha vitamínů a minerálních látek ale takové očekávání nedává příliš smysl.

Vitamíny a minerální látky jsou živiny zapojené do běžných fyziologických procesů. Například hořčík přispívá k normální činnosti svalů, normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání. Vitamín D přispívá mimo jiné k normální funkci imunitního systému a k udržení normálního stavu kostí.

To ale neznamená, že po užití kapsle hořčíku musíte pocítit okamžitou změnu nebo že po vitamínu D dostanete „více energie“. Schválené fyziologické funkce živiny nejsou totéž jako bezprostředně vnímatelný efekt.

Doplněk stravy není energetický nápoj

Jedním z důvodů zkresleného očekávání je zkušenost se stimulanty. Když vypijeme silnou kávu, účinek kofeinu můžeme relativně rychle subjektivně zaznamenat. Podobné očekávání pak někdy nevědomky přenášíme také na vitamíny, minerály nebo další doplňky.

Jenže například zinek není stimulant. Vitamín D není stimulant. Vitamín C také není látka, od které bychom měli očekávat okamžitý „nakopávací“ efekt.

To, že člověk po jejich užití nepociťuje výraznou změnu, proto samo o sobě nedokazuje, že se s danou živinou v organismu nic neděje.

Záleží na tom, odkud začínáte

Jedním z nejdůležitějších faktorů je výchozí stav člověka. Pokud má někdo určité živiny dostatek, další zvýšení jejího příjmu nemusí přinést stejný výsledek jako u člověka s nízkým příjmem nebo prokázaným nedostatkem.

Dobře to ilustruje klinická studie publikovaná v časopise Medicine. Výzkumníci sledovali 120 jinak zdravých lidí, kteří trpěli únavou a zároveň měli laboratorně potvrzenou nízkou hladinu vitamínu D.

Účastníci byli náhodně rozděleni do skupiny s vitamínem D3 a do skupiny s placebem. Po čtyřech týdnech došlo ve skupině s vitamínem D k většímu zlepšení skóre únavy než u placeba.

Důležitý je ale kontext: studie neříká, že vitamín D je univerzální prostředek proti únavě. Účastníci měli nízkou hladinu vitamínu D a současně udávali únavu. Právě výchozí stav je proto při interpretaci výsledků zásadní.

Podobný princip vidíme i u hořčíku

Také u hořčíku ukazují studie, proč je potřeba výsledky interpretovat opatrně. V randomizované studii u starších dospělých s horší kvalitou spánku například nebyl při hodnocení celé skupiny pozorován významný efekt suplementace na všechny sledované ukazatele.

Když se však výzkumníci zaměřili na účastníky s nižší koncentrací hořčíku, suplementace jejich stav hořčíku zvýšila. Opět se tedy ukazuje, že výchozí nutriční stav může ovlivňovat odpověď na suplementaci.

To je důležitá informace i pro běžného spotřebitele. Dva lidé mohou užívat stejný doplněk, ve stejné dávce a stejně dlouho – a přesto nemusí mít stejnou zkušenost.

„Ale já ten rozdíl opravdu cítím.“ Je to důkaz?

Ani opačný extrém není ideální. Stejně jako „nic necítím“ automaticky neznamená neúčinnost, ani silný subjektivní pocit sám o sobě nepotvrzuje, že doplněk funguje přesně tak, jak si myslíme.

Právě proto se v kvalitním výzkumu používají randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie. Výzkumníci se snaží oddělit skutečný rozdíl mezi skupinami od očekávání účastníků, přirozeného kolísání obtíží a dalších faktorů.

Pocit tedy může být zajímavá informace pro konkrétního člověka, ale při posuzování účinnosti látky je potřeba dívat se na širší soubor důkazů.

A co ashwagandha? Tam už lze změnu vnímat?

U některých doplňků se klinické studie skutečně zaměřují také na subjektivně hodnocené parametry. Typickým příkladem je ashwagandha, u které byly v randomizovaných placebem kontrolovaných studiích sledovány například standardizované škály vnímaného stresu.

Ani zde ale není vhodné očekávat stejnou reakci u každého člověka. Výsledky jednotlivých studií se mohou lišit podle použitého extraktu, dávky, délky užívání i charakteristik účastníků.

Právě proto je důležité rozlišovat mezi výsledkem konkrétní klinické studie a slibem, že stejný subjektivní efekt musí zaznamenat každý uživatel.

Jak tedy poznat, jestli má doplněk stravy smysl?

Místo otázky „Cítím to?“ je často užitečnější položit si několik jiných otázek.

Zaměřte se například na:

• Proč danou látku vůbec užívám?
• Kolik jí přijímám běžnou stravou?
• Obsahuje produkt jasně deklarované množství účinné látky?
• Je uvedena konkrétní forma použité látky?
• Užívám produkt podle doporučeného dávkování?
• Existují pro danou látku kvalitní vědecké podklady?

U některých živin může mít při podezření na nedostatek význam také konzultace s lékařem a vhodně zvolené laboratorní vyšetření. To je podstatně objektivnější než pokus odhadnout svůj nutriční stav pouze podle pocitu.

Shrnutí

Doplňky stravy nejsou stimulanty a jejich význam nelze posuzovat pouze podle toho, zda po kapsli zaznamenáte okamžitou změnu. Subjektivní pocit je pouze jedním z možných ukazatelů a u řady vitamínů a minerálních látek nemusí být vhodným měřítkem vůbec.

Současně ale neplatí opačný extrém: samotné užívání doplňku není zárukou, že každému přinese měřitelný benefit. Významnou roli hraje výchozí nutriční stav, jídelníček, dávka, délka užívání i konkrétní použitá látka.

Proto místo hledání okamžitého „pocitu účinku“ dává větší smysl zaměřit se na to, zda má suplementace racionální důvod, zda používáte kvalitně formulovaný produkt a zda jsou vaše očekávání v souladu s tím, co o dané látce skutečně víme.

Odborné zdroje

1. Nowak A. et al. Effect of vitamin D3 on self-perceived fatigue: A double-blind randomized placebo-controlled trial. Medicine (Baltimore). 2016;95(52):e5353.
2. Nielsen F.H. et al. Magnesium supplementation improves indicators of low magnesium status and inflammatory stress in adults older than 51 years with poor quality sleep. Magnesium Research. 2010.
3. Lopresti A.L. et al. An investigation into the stress-relieving and pharmacological actions of an ashwagandha extract: A randomized, double-blind, placebo-controlled study. Medicine (Baltimore). 2019;98(37):e17186.
4. European Commission. EU Register of Nutrition and Health Claims – autorizovaná zdravotní tvrzení pro vitamíny a minerální látky.

Autor: Michal K.